Letní zdravotní bubáci
Léto už je na spadnutí, brzy budou i u nás doma tropické teploty. A to kromě dětské radosti při vodních radovánkách a všelijakém blbnutí venku na sluníčku přináší také určité množství zdravotních rizik pro vaše nejmenší.
Jak se s nimi co nejlépe vypořádat? Ve spolupráci s internetovým magazínem www.prozeny.cz vznikl loni v létě rozhovor věnující se právě tomuto tématu (odkazovala jsem na něj tenkrát přes Facebookové stránky - možná to někteří z vás zachytili). Ráda bych vám ty nejdůležitější věci sepsala ještě sem. Věřím, že své čtenáře si článek najde 😉
Léto je bezpochyby spojeno především s pobytem venku, na slunci a u vody. Co dělat, když je právě toho slunce už příliš? Jak si nejlépe poradit se spáleninami od sluníčka?
Nejdůležitější je v tomto případě prevence. Spálení kůže v kojeneckém a batolecím věku znamená vysoké riziko rakoviny kůže ve věku dospělém. Proto je nezbytné při pobytu na slunci používat opalovací krémy s vysokým ochranným faktorem 50 UVA+UVB, nabízejí se také dětské koupací oblečky s UV faktorem, naprosto nezbytná je pokrývka hlavy, ideálně s kšiltem + krytím zátylku. Děti do jednoho roku věku by vůbec neměly pobývat na přímém slunečním světle, takto malé děti je nutno vždy chránit před účinky slunečního záření používáním opalovacích krémů a pobytem ve stínu.
Když už se však nehoda stane a vyrážka se zkrátka objeví, je nezbytné zamezení dalšího přístupu slunečních paprsků - tedy pobyt ve stinné místnosti, chladná sprcha, studené obklady, při pobytu venku oblečení zakrývající spálené místo, užívání opalovacího krému s ochranným faktorem, ke zmírnění akutních obtíží je možno použít např. Panthenol sprej.
Při pobytu na slunci musíme také dbát na dostatečný pitný režim. Každá máma bedlivě hlídá, aby dítě dostatečně pilo, myslet by však měla také na sebe.
Potřeba denního příjmu tekutin se odvíjí od věku a hmotnosti dítě. Plně kojené děti je potřeba v horkých dnech častěji přikládat k prsu, obvykle si samy řeknou o častější kojení. Zdravá batolata i starší děti si dostatečný příjem tekutin regulují samy dle své potřeby, musí však mít přístup k dostatku tekutin nebo jim tekutiny musí být aktivně nabízeny. Přibližné dávky tekutin pro děti ve velkých vedrech jsou 1litr pro batolata, 1,2 litru pro děti předškolní, 1,5 - 2l pro děti starší 6 let a 2 - 2,5l pro adolescenty - vždy ovšem záleží také na fyzické aktivitě a vlhkosti vzduchu.
Dehydratací je ohrožené dítě, které buď nemá dostatečný denní příjem tekutin, popř. tento adekvátně nenavýší při fyzické aktivitě, v horkých dnech. Na druhou stranu ohrožuje dehydratace dítě s většími výdaji tekutin - pocením, zvracením, průjmy.
A co takhle samotný pobyt na sluníčku, co když to přeženeme? Jak poznáme úžeh a úpal a co si s nimi počít?
Důležité je znát okolnosti, za kterých došlo ke vzniku obtíží. Úpal (nazývaný také kolaps z horka) vzniká pobytem v teplém, nevětraném prostředí při nedostatečném příjmu tekutin. Projevuje se pocity na zvracení, zvracením, bolestmi hlavy, zmateností. Dítě v tomto případě přesuneme do chladnější stinné místnosti a dodáváme tekutiny a lehkou stravu. Úžeh vzniká při nadměrném pobytu na přímém slunci, zejména při absenci pokrývky hlavy. Projeví se začervenáním pokožky, může být přítomna i vyrážka, a celkovými příznaky stejně jako při úpalu. Dítě opět přemístíme do stínu, ideálně do chladnější místnosti, nabízíme dostatek tekutin.
Léto je plné grilovaček, zmrzlin, občerstvení ze stánků na pláži a tak podobně, známe to všichni. S tím je bohužel spojený také častější výskyt různých zažívacích obtíží.
Mezi nejčastější příčiny zvracení v letních měsících patří úpal/úžeh a potravinové nákazy - salmonelóza, kampylobakterióza, virové střevní infekce. Rizikové je pojídání nedostatečně tepelně upravených vajec a masa - zmrzlina, majonéza, grilované maso, fast food. Při opakovaném zvracení podáváme dítěte vlažné nápoje po lžičkách (slabý černý čaj, voda, ideálně některý z rehydratačních roztoků - Kulíšek, Enhydrol), stravu nenutíme. Po ústupu zvracení a při průjmovitých stolicích dodržujeme nemastnou dietu (suché pečivo z druhého dne, brambory, rýže, dušená mrkev, dušené kuřecí maso, banán, jablko). V případě, že dítě opakovaně zvrací podané tekutiny nebo tyto odmítá, nebo má-li četné objemné průjmovité stolice, je nutné vyhledat lékařskou pomoc. Zejména u malých dětí je mnohonásobně vyšší riziko rychle vzniklé dehydratace v porovnání s dospělou populací.
Velmi častou otázkou také bývá, jak reagovat na zakousnuté klíště?
Objevíme-li kdekoliv na těle dítěte přisáté klíště, je třeba jej co nejdříve odstranit. Místo dezinfikujeme a poté pomocí speciální pinzety či štětičky točivým pohybem klíště vykroutíme. Zkontrolujeme, že jsme klíště odstranili celé a místo opět dezinfikujeme. Následně hlídáme po dobu 2-4 týdnů jak místo zákusu klíštěte, tak celou kůži dítěte, případnou nově vzniklou vyrážku konzultujeme s praktickým dětským lékařem. Nebezpečí klíšťat spočívá v riziku přenosu nákazy boreliózou či klíšťovou encefalitidou, ne každé klíště je však nakažené. Děti, které tráví svůj volný čas v přírodě a zejména ty, které žijí v oblastech se zvýšeným výskytem klíšťat přenášejících klíšťovou encefalitidu, je možno očkovat od jednoho roku věku vakcínou proti klíšťové encefalitidě (proti borelióze se očkovat nedá). Mladší a neočkované děti se při pobytu v přírodě chrání pomocí oděvu a repelentu, po návratu z přírody je nutné provést prohlídku celého těla. Závažnější průběh mívá onemocnění klíšťovou encefalitidou u dospělých, proto apeluji také na očkování dospělé populace.
A na závěr něco naštěstí vzácného, ale velmi nebezpečného - hadí uštknutí.
Pokud jedovatý had, v našem případě zmije obecná, uštkne dítě, je nutná urgentní lékařská pomoc. Ránu nevysáváme, pouze dezinfikujeme a sterilně kryjeme. Dítě uklidňujeme, zamezíme jeho fyzické aktivitě, končetiny necháváme volně viset. Ideální je provést tlakovou bandáž postižené končetiny elastickým obinadlem od místa uštknutí směrem k trupu a znehybnění končetiny dlahou (např.za pomoci větví). V každém případě dítě co nejrychleji transportujeme do nemocnice za spolupráce s rychlou záchrannou službou.